Koronavirus & facility management

Jak vnímá veřejnost epidemii

V minulých týdnech jsme byli svědky oprávněného strachu většiny z nás, politiky nevyjímaje, že nás napadne coronavirus a že se staneme pacienty či dokonce oběťmi Covid-19.

Většina se přestěhovala do svých domácností a pracovala virtuálně, mnozí však to štěstí neměli a museli naopak čelit hrozbě v první linii. Zejména tito pracovníci (lékaři, záchranáři, řidiči, sociální pracovníci a další) spoléhali na to, že budou alespoň v nejnutnějším ochráněni. Většina si tuto ochranu zúžila na OOPP (roušky, štíty, rukavice, obleky a dezinfekce) a nevnímala, že další, neméně významnou složkou, je zajištění bezinfekčního interního prostředí.

Najednou nebylo potřeba příliš diskutovat o investici do termokamer, bylo samozřejmé, že se nakupují a uvolňují prostředky pro dezinfekce, instalují se ochranné plexi stěny atd. Jako vždy, zvítězila naše česká schopnost operativně zareagovat. Nyní se nebude moc diskutovat o nákladech na všechny tyto nákupy „po dvanácté“, vždyť byly potřeba! Je to však skutečně tak?

Business Continuity Planing

Poukažme na obecně přetřásané téma strategických rezerv roušek a masek. Slyšíme nyní, že rezervy byly podceněny, že „někdo udělal chybu“ atd. Určitě ano, ale kdo jsme bez viny, hoďme kamenem. Podívejte se každý u sebe na svoji organizaci a zapátrejme, jak byl před touto krizí připraven „Pandemický plán organizace“ a jak byla pandemie, či méně epidemie, zapracována do BCP (Business Continuity Planing). Pokud by tento plán byl plně aktuální, příslušný facility manažer, správce, bezpečnostní manažer či administrativní manažer by musel již v prosinci (kdy epidemie řádila v Číně) kontrolovat první body opatření (je připraven krizový tým, jsou na skladě OOPP včetně dezinfekcí, jsou připraveny komunikační systémy pro virtuální práci, jsou proškoleni zaměstnanci o základech hygieny atd.).

Příprava na pandemii

Toto vše, a mnohé další, je v kolonkách přípravy na pandemii v „1. úrovni stupně ohrožení“). Většina organizací však tyto pandemické plány nemá vypracované, nebo je má vypracované spíše formálně! Nečekejte na další vlny epidemií a vypracujte si tyto pandemické plány včas. Prvním krokem může být absolvování webináře FM Institute nazvaného „Pandemie z pohledu FM služeb“.

Avšak zpět k původní polemice, že „ani coronavirus nezměnil vnímání veřejnosti o FM“. Pokud sledujete odborné mezinárodní diskuse facility manažerů, pak současné téma číslo jedna je „Jak obnovit provozy organizací“.

V těchto debatách se nemluví pouze o tom, jak dezinfikovat, uklidit a postavit se do pozoru u vchodu do objektu. Facility manažeři jsou ve vyspělých zemích světa zodpovědní za celou palet podpůrných služeb od klasického provozu budov, přes bezpečnost až po zajištění mnoha administrativně provozních služeb (recepce, zasedací prostory, pořádání akcí, stravování, tlumočení, administrativní podpora, interní pošta, archivy, kopírovací služby, autoprovozy, dopravní služby, služební cesty a mnohé jiné). Toto je celý komplex procesů, který v době pandemie byl výrazně omezen či byl „přepnut“ do krizového módu a nyní je potřeba nastartovat zpět.

Mnozí vidí potřebu znovu nastartovat výrobu a hlavní činnosti, ale bez podpůrných služeb by tyto procesy nefungovaly. Všichni tak nějak automaticky očekávají že „naskočí“ samy. Bez facility manažera to však nepůjde, anebo opět zapracuje naše zázračná schopnost operativního zajištění a opět budeme improvizovat. Určitě se to nakonec vše podaří zařídit, znovu však utrpí naše hospodářství, protože důsledkem bude snížení produktivity každého pracovníka (nejen těch ve facility managementu).

Poučme se proto a projděme si naše dokumenty, jak jsme připraveni na další vlny krizí. A zcela na rovinu, ono se nejedná pouze o pandmické plány. Mnozí potřebují i krizové plány pro případy povodní, pro případy vichrů či nově i pro případy sucha.

Autor: Ing. Ondřej Štrup, IFMA Fellow

Více příspěvků
Czech Hotel Awards 2020
NAHORU